Alaska Highway – cesta severskou divočinou

Alaska Highway – cesta severskou divočinou

Jednou z nejslavnějších a nejkrásnějších silnic na světě je bezpochyby Alaska Highway, spojující v délce 2632 km městečko Dawson Creek v kanadské provincii Britská Kolumbie a Fairbanks na Aljašce ve Spojených státech amerických. Putování dalekým severem je díky ní obrovským a nezapomenutelným zážitkem.

Alaska Highway neboli oficiálně ALCAN, což znamená Alaska Canadian Military Highway, se může pochlubit několika světovými „nej“. Kromě toho, že je to jedna z nejkrásnějších vyhlídkových silnic na světě, je také nejrychleji vystavěnou silnicí. Poté, co byl během 2. světové války Japonci bombardován Pearl Harbor, dostali Američané strach, že by mohlo dojít k japonské invazi na americký kontinent. Reálné bylo vylodění Japonců u amerických břehů na severu země, proto bylo třeba co nejdříve vybudovat přístupové cesty pro eventuální zásobování armády. V naprosté pustině uprostřed divočiny tak začala doslova před očima růst Alaska Highway, která se následně do historie severní Ameriky zapsala jako symbol obrovského lidského úsilí, houževnatosti, odvahy a vytrvalosti.

Jako důležitou spojnici mezi silniční sítí kanadských provincií Britské Kolumbie a Alberty s Aljaškou ji ze strategických důvodů v roce 1942 vybudovali ženijní jednotky americké armády. Vojáci pracovali v tvrdých severských podmínkách ve dne v noci, počítalo se s každou minutou. Práce ztěžovala na některých místech trvale zmrzlá půda, tzv. permafrost, proto se muselo stavět na dřevěných pilířích. Stavbaři postupující při stavbě od severu se 24. 9. 1942 setkali na 588. míli se skupinou vojáků mířících od jihu. Místo jejich setkání nazvali Contakt Creek a tuto událost dnes připomíná památník. Výstavba samotné cesty, přes kterou se navíc klene více než 100 mostů, ve výsledku trvala jen neuvěřitelných osm měsíců, ale povrchové úpravy trvaly až do roku 1944. Oficiálně však byla otevřena v listopadu roku 1942 při slavnosti na vrcholu Soldier´s Summit nad jezerem Kluane.

Po válce převzala tuto vojenskou cestu do své péče kanadská silniční správa. Postarala se o výstavbu nejnutnějších benzinových čerpadel, motorestů, motelů a poté trasu otevřela silničnímu provozu. Až do 70. let 20. století neměla Alaska Highway kompletně zpevněný povrch, přesto lze říct, že se díky ní otevřela světu cesta na Yukon. V roce 1996 byl silnici přiznán status historické památky civilního inženýrství mezinárodního významu. Silnici dnes lemují historické milníky, které umožňují cestovatelům prohlédnout si významná historická místa. Celkem můžete spatřit 183 historických označení mílí, které ale díky narovnávání silnice již neodpovídají skutečnosti. Dále je zde 58 míst s historickou značkou a 38 míst s panelem popisujícím význam daného místa.

Alaska Highway začíná v dřevařském městečku Dawson Creek v kanadské provincii Britská Kolumbie, kde najdete také památník s nultou mílí, nad kterým je zdaleka viditelný nápis: „Právě vjíždíte na světoznámou Aljašskou dálnici.“ Jakmile opustíte Dawson Creek, definitivně dáte sbohem civilizaci a pak se již ponoříte do hlubokých lesů severní Kanady. Po levé ruce je možné sledovat vzdálené hřebeny Skalistých hor, zvedající se z okolní zvlněné krajiny.

Na 21. míli si můžete prohlédnout elegantní Kiskatinaw Bridge, který je jediným původním dochovaným mostem. O kousek dále přejedete přes most Peace River Bridge klenoucí se přes řeku Peace, která své jméno dostala po mírové smlouvě, jež byla zde podepsána. Tato řeka totiž sloužila jako hranice mezi dvěma znesvářenými domorodými kmeny. Když pojedete dále, narazíte na letiště Beaton River, které je připomínkou původního vojenského významu silnice. Letiště během války sloužilo jako nouzová přistávací plocha pro americkou armádu. Nachází se zde také Blueberry Control Station, což bylo kontrolní stanoviště s posádkou, obsluhované v průběhu 2. světové války po 24 hodin denně.

Při cestě dále na severozápad budete projíždět úsekem, který v roce 1992 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, během níž byla ze silnice odstraněna většina krkolomných zatáček. Dnes se projíždí dlouhou horskou pasáží, při níž se můžete kochat krásnými výhledy. Na 300. míli se před vámi objeví městečko Fort Nelson, které vás uvítá množstvím kouřících komínů. Nachází se zde totiž největší kanadský závod na rafinaci zemního plynu a dvě obrovské dřevozpracující továrny. Místní zajímavostí je podle průvodce nejseverněji položený semafor v Britské Kolumbii.

Odtud se vydáte na cestu do provinciálního parku Stone Mountain, jehož scenérie vás uchvátí. Právě zde se ve výšce 1296 metrů nad mořem nachází nejvyšší bod celé cesty - Summit Pass. Výhledy z této části silnice patří k těm nejpůsobivějším na celé délce Alaska Highway. Skrze provinciální park Muncho Lake můžete pokračovat dále v cestě, doporučuje se však zastavit na focení u stejnojmenného jezera. Jeho azurově modrá voda sice vypadá lákavě, teplotou ale připomíná spíše Grónské moře. Následně překročíte řeku Liard a na 496. míli objevíte prameny Liard Hot Springs, které jsou ke koupání mnohem vhodnější. Během výstavby silnice používali vojáci tyto horké prameny po šest dní v týdnu jako přírodní lázně, sedmý den pak byla koupel vyhrazena pro ženský personál. Liard Hot Springs jsou asi nejoblíbenější zastávkou na Alaska Highway a zdejší kempy praskají ve švech.

Od Liard Hot Springs pokračujte podél řeky Liard dále na sever, na 627. míli pak oficiálně překročíte hranici mezi Britskou Kolumbií a Yukonem. Čeká vás první yukonské městečko Watson Lake, které se proslavilo neobvyklou atrakcí zvanou "les cedulí". V krutých zimních měsících roku 1942 se jednomu vojáku stýskalo po domově, a tak si v místě, kde pracoval, postavil ukazatel se vzdáleností od rodného města, tenkráte to bylo od New Yorku. Následovali ho další vojáci a zvyk se tak ujal, že trvá dodnes. Na místě se v současnosti nachází 20 000 značek z celého světa a naleznete zde i některá česká města včetně Brna a Prahy.

Na 804. míli dorazíte k jezeru Teslin, jehož jméno pochází z jazyka prvních národů a znamená „dlouhé, úzké jezero“. Silnice jezero obtáčí a míří dále na západ do městečka Whitehorse, které dostalo jméno po nedalekých White Horse Rapids – Peřejích s bílou hřívou. Ve městě je zakotvená loď z roku 1937, která sloužila na plavbách mezi městy Whitehorse a Dawson. Prohlédnout si zde můžete také MacBride Museum s rozsáhlou sbírkou fotografií pocházejících z dob zlaté horečky a mnoha zajímavými exponáty. Ve městě není možné přehlédnout tzv. „Dřevěný yukonský mrakodrap“ ani městský kostel Log Church z roku 1900, v němž dnes sídlí náboženské muzeum. Kousek za městem je možné odbočit k dalším termálním pramenům s indiánským názvem Takhini Hot Springs.

V Haines Junction na 1016. míli se Alaska Highway potkává s Haines Highway a dále se stáčí na sever podél hranice národního parku Kluane, který ochraňuje jednu z nejzachovalejších původních oblastí. Třpytí se zde modrá hladina jezera Kluane a na severním horizontu se již rýsují první aljašské hřbety. U jezera leží malá osada s názvem Destruction Bay, která dostala své jméno poté, co zimní bouře kdysi v těchto místech téměř zničila kemp a stroje stavitelů silnice.

V Beaver Creeku se potkali stavitelé Alaska Highway z USA a Kanady při jejím dokončení. Aljašská hranice je odtud coby kamenem dohodil a první město, které vás v této zemi přivítá, se jmenuje Tok. Moc se o něm jako o městě ale mluvit nedá, je to spíš jen taková křižovatka obestavěná benzinovými pumpami a kavárnami. V Delta Junction opouštíte Alaska Highway a po tzv. "Glenn Highway" pokračujete dále směrem k Fairbanksu. Silnice vede po úbočích hor a poskytuje hezké rozhledy na zasněžené Wrangellovo pohoří s horami vysokými přes 5 000 metrů. Vaše cesta je u konce, poslední zastávkou vám bude příjemné městečko Fairbanks, které bylo založeno v dobách zlaté horečky na Klondiku.

- jap -

Předchozí články z Kanady:
Winnipeg – brána k prériím
Calgary – ve městě krav
Royal Ontario Museum
Národní park Kootenay
Art Gallery of Ontario

Článek byl zobrazen 10 725 krát.