Národní park Gros Morne

Národní park Gros Morne

Na východě Kanady se na ostrově Newfoundland rozkládá Národní park Gros Morne, který byl pro svou geologickou unikátnost a mimořádnou krajinnou různorodost v roce 1987 zapsán na Seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Park byl pojmenován po stejnojmenném vrcholu Gros Morne, v jehož okolí se nachází.

Gros Morne zaujímá plochu o velikosti 1805 čtverečních kilometrů. Povrch je z větší části tvořen divokou neosídlenou krajinou, kde převládají dva odlišné krajinné typy. Tím prvním jsou pobřežní nížiny zálivu Svatého Vavřince a tím druhým horský reliéf pohoří Long Range Mountains s nejvyšším vrcholem v Lewis Hills dosahujícím 814 metrů nad mořem. Pohoří, které je nejsevernějším výběžkem Apalačských hor, se zvedá na východě parku. Jeho ploché vrcholy tvoří rozsáhlou náhorní plošinu ve výšce asi 600 metrů nad mořem.

Na jihu se nalézá pustá plošina Tablelands, která je součástí zvětralinového pláště, jež obvykle leží pod zemskou kůrou. Je tvořená toxickým peridotitem, tedy horninou, která je běžná pouze v zemském plášti. Zde se však kvůli dávnému střetu prakontinentů Severní Ameriky a Euroafriky dostala na zemský povrch.

Pro park jsou typické nejrůznější skalní úvary a útesy, působení ledovců mělo zase za následek vznik několika fjordů. V parku jich je celkem šest, z toho pět je od moře odděleno zvedající se pobřežní planinou. V parku se vyskytuje také množství jezer, ledovcových údolí a vodopádů. Území je díky uspořádání polohy zdejších skalních útvarů různého stáří ideální pro studium teorie posunu zemských desek. Planiny ve vnitrozemí jsou porostlé smíšenými lesy a plné bažin. Vykvétají na nich orchideje a špirlice nachová, která je newfoundlandským endemitem.

Jelikož se národní park nachází na poměrně frekventovaném západním pobřeží Newfoundlandu, je turisticky velmi oblíbený. Často bývá příjemnou závěrečnou tečkou turistů při návštěvě tohoto ostrova.  Spatřit zde můžete ty nejkrásnější scenérie východní Kanady.

Pobřeží v těchto místech je částí francouzského břehu, pro nějž dostala Francie v 19. století speciální rybolovná práva. Trvalé osídlení oblasti tak bylo zakázáno, ale jak je vidět, nikdo si z těchto zákazů nic nedělal. Vesničky rozeseté na pobřeží jsou toho důkazem. Dnes je Národní park Gros Morne vyhledávaný zejména milovníky pěší turistiky, na které zde v divoké neosídlené krajině čeká řada různě dlouhých trekových tras. Ty nejdelší trvají projít i několik dní. Park je také skvělým místem pro vyjížďky na lodích, horskou cyklistiku, rybaření a v zimě klasické lyžování.

Skvělým místem, kde začít průzkum parku je Rocky Harbour, kde najdete dobře vybavené návštěvnické centrum. Odtud se můžete po náročné stezce Jamese Callaghana vydat na vrchol hory Gros Morne Mountains. Její špatně přístupný vrchol se nachází v nadmořské výšce 806 metrů. Nahoře najdete změť skal rozpukaných mrazem, přesto výstup za tu námahu stojí. Z vrcholu se naskýtá výhled na vysočinu, pobřeží a ledovcová údolí s jezery.

Dalším výletem, který můžete v parku podniknout je 3,5 km dlouhá cesta vedoucí přes mokřiny až na konec jezera Western Brook Pond. Na jezeře pak můžete uskutečnit vyjížďku na lodi, která je v nabídce společnosti Western Brook Pond Boat Tours. Pokud vás zajímá, jak žili původní obyvatelé této oblasti, vydejte se do Port au Choix National Historic Site, kde se nacházejí důležité důkazy o přítomnosti pobřežních praobyvatel a dorsetských Eskymáků. Velmi působivým místem je také L´Anse aux Meadows National Historic Site (Zátoka medúz), kde se vyskytují vykopávky vikinského osídlení. Nedaleko se nachází výchozí přístav labradorského trajektu St. Barbe a také městečko St. Anthony.

- jap -
Foto: Natalie Lucier

Předchozí články z Kanady:
Parliament Hill – sídlo kanadské vlády
Québec – metropole Nové Francie
Multikulturní Toronto
Jezero Lake Luis
Albertská pustina – muzeum pod širým nebem

Článek byl zobrazen 7 910 krát.